Péče při problémech s dásněmi vašich pacientů

Péče při onemocnění parodontu
Rané až středně závažné onemocnění parodontu lze účinně ošetřit v ordinaci s podporou domácí péče. Prostudujte si různé přístupy k péči při onemocnění parodontu, které se ukázaly být efektivními.

Pro většinu pacientů s raným až středně závažným onemocněním parodontu je nechirurgická péče o problematické dásně vysoce efektivní formou terapie1
Příklady nechirurgické terapie:1
- Pravidelné poradenství a instruktáž pacientů o tom, jak udržovat dobrou ústní hygienu
- Debridement kořenového povrchu (elektronické nebo manuální odstranění zubního kamene), zajištění pravidelného odstraňování ulpívajících biofilmů plaku a neulpívající mikroflóry v dásňovém žlábku a v parodontálních kapsách
- Eliminace retenčních faktorů plaku, jako je např. zubní kámen a převislá výplň
Tím lze dosáhnout:1
- regulace bakterií a plaku, který je charakteristický pro gingivitidu nebo parodontitidu
- řešení místních rizikových faktorů
- minimalizace vlivu systémových rizikových faktorů
- redukce zánětu
- zlepšení celkového zdravotního stavu parodontu
Vývojový diagram Britské parodontologické společnosti (British Society of Periodontology), 20161
Efektivní každodenní odstraňování plaku je pro zdraví dásní stejně důležité jako odstraňování zubního kamene a leštění1
Zajištění správného režimu domácí péče pacientů je rozhodující pro prevenci vzniku gingivitidy a snížení rizika parodontitidy.1

Každodenní péče: prevence a zachování zdraví dásní
Pravidelné poradenství ohledně režimu každodenní péče vašich pacientů by mělo zahrnovat:1
- čištění zubů dvakrát denně1 speciální zubní pastou pro zdraví dásní
- ruční nebo elektrický zubní kartáček s malou hlavou a střední tvrdostí1
- každodenní odstraňování plaku v mezizubních prostorech pod linií dásní před čištěním zubů1
- metody změny chování u pacientů, kteří mají problém udržet svůj každodenní režim péče1

Intenzivní ošetření dásní
Pacientům, kteří mají potíže s čištěním, by měla být doporučena krátkodobá intenzivní péče:
- stní voda s antibakteriální složkou, např. s
- chlorhexidinem 0,2 % w/v 1,2
Péče o problematické dásně: pomoc Vašim pacientům změnit špatné návyky
Prevence a péče o onemocnění parodontu závisí kromě pravidelného profesionálního čištění na schopnosti a proaktivitě pacientů odstraňovat si plak sami. Udržování hygieny dásní může vyžadovat, aby pacienti kromě změn životního stylu, jakými je např. nutnost přestat kouřit a zlepšit výživu, změnili i své návyky, pokud jde o čištění zubů, čištění mezizubních prostor a jiné techniky ústní hygieny.1,3

Nástroj ústní hygieny: TIPPS1
TIPPS ústní hygieny je nástroj, který je založen na behaviorální teorii, jejímž cílem je, aby se pacient cítil jistěji ve své schopnosti provádět efektivní odstraňování plaku. Vyvinul jej Scottish Dental Clinical Effectiveness Programme a jeho složky jsou následující:3
- „Talk“ Promluvte si s pacientem o příčinách jeho problémů s dásněmi a prodiskutujte případné bariéry účinného odstraňování plaku.
- „Instruct“ Poučte pacienta o nejlepších způsobech účinného odstraňování plaku.
- „Practise“ Practise“ Požádejte pacienta, aby praktikoval čištění zubů a používal pomůcky na čištění mezizubních prostor v období dentálních chirurgických zákroků
- „Plan“ Zaveďte plán, který stanoví, jak pacient začlení ústní hygienu do každodenního života
- „Support“ Poskytněte pacientovi podporu tím, že během následných návštěv budete provádět kontrolu
Kolo TIPPS převzaté ze Scottish Dental Clinical Effectiveness Programme, 20143

Poskytování neustálé parodontální podpory pro optimální péči o zdraví dásní
I u pacientů, kteří pravidelně provádějí ústní hygienu na dobré úrovni, se ukázalo, že potenciálně patogenní bakteriální flóra se může znovu vytvořit 3 měsíce po debridementu kořenového povrchu.1 Proto se doporučuje, aby pacienti s parodontitidou navštěvovali lékaře zpočátku každé 2 až 4 měsíce1 v závislosti na anamnéze. Rovněž tím získáváte možnost pokračovat v nácviku ústní hygieny.1

Přijetí týmového přístupu při řešení problémů parodontu a role hygienisty při péči o problematické dásně
Týmový přístup zubního lékaře a hygienisty může být úspěšným receptem při onemocnění parodontu. Pro zajištění splnění cílů plánu péče je však zásadní dobrá komunikace mezi odborníky i pacientem. Zubní lékaři a hygienisté mohou používat jednoduché schéma pro vytvoření jasného strukturovaného plánu a pro nastínění, jak bude cílů dosaženo.1
Příklad schématu pro tým parodontální péče1 | |
Diagnóza | Lokalizovaná gingivitida |
Obecná prognóza | Dobrá prognóza (pokud dojde ke zlepšení stravování a domácí péče o ústní hygienu) |
Rizikové faktory | Čištění pouze jednou denně a strava s vysokým podílem nezdravých potravin |
Rada pro ústní hygienu | Čištění dvakrát denně elektrickým zubním kartáčkem a odstraňování mezizubního plaku pomocí dentální pásky |
Preventivní poradenství | Snížení množství nezdravých potravin a používání zubní pasty pro zdraví dásní dvakrát denně |
Debridement | Subgingivální debridement v celých ústech, hloubka sondáže ≥ 5 mm s lokální anestézií |
Nové hodnocení | 3 měsíce (ústní hygiena), 6 měsíců po debridementu kořenového povrchu (pro nové vytvoření parodontálního grafu) |

Odkazování pacientů s onemocněním parodontu ke specialistovi
Všeobecní zubní lékaři jsou povinni provádět screening, diagnostikovat a zavádět léčebné plány při onemocnění parodontu. V některých případech však může být kvůli jejich rozsahu a složitosti nutné odkázat pacienta na specialistu.1
Faktory, které je třeba vzít v úvahu při rozhodování o tom, zda odkázat pacienta s parodontálními problémy na specialistu, mohou zahrnovat:1
- Závažnost onemocnění a složitost léčby
- Pacientovo přání odborné péče
- Znalosti a zkušenosti zubního lékaře, který zvažuje odkázání na specialistu
- Faktory, které by mohly komplikovat léčebný plán, jako je anamnéza pacienta nebo jiná komorbidita